21. března 2018

Ladíme formu na Velikonoce!

Velikonoce jsou za dveřmi! Nevím jak u vás, ale v mém okolí jsme jedna z mála rodin, která stále posílá pohlednice a přáníčka k různým svátkům a událostem poštou. Pro mě má taková gratulace nebo přáníčko prostě pořád cenu a všechna přáníčka, která nám přišla jak ke svatbě, tak k narození miminka si poctivě schovávám (schovávám si i ta narozeninová a tak, mám už několik krabiček). Samozřejmě posíláme přáníčka i k Vánocům a Velikonocům. 



Letos jsem vybrala razítko od Stamping Bella - cvičící kuřata. Když jsem si je objednávala k Vánocům, hned jsem věděla, že to budou ta letošní Velikonoční. Když jsem je ale rozbalila, byla jsem fakt zklamaná, jak jsou mrňavá! Aktijka měla samozřejmě rozměr v eshopu, o tom žádná, akorát že mě vůbec nenapadlo kontrolovat, jak je ten uvedený rozměr velký. I na obalu jsou kuřata ideální velikosti, dokud si nepřečtete v závorce poučení "not actual size" a obal neotočíte - takové tři blešky! Ale tak co, aspoň to byla výzva, zejména když jsem si vymyslela, že je vystříhám a nalepím jednotlivě!

Narazítkovala jsem je na akvarelový papír a jak je u mě zvykem, akvarelovými pastelkami vybarvila, rozmyla vodou a přidala nějaký ten bílý odlesk. 


Pak jsem si připravila pozadí. Nejprve jsem si na laserové tiskárně vytiskla text, přes který jsem chtěla udělat zelený flek. Šlo by samozřejmě použít razítka (měla jsem to v plánu), ale všechna byla neúměrně velká oproti těm pidikuřatům. Protože jsem nějak zaspala dobu a doma mám všeho všudy 6 kusů distressek, tak mi zelená chybí. Vodovky se mi vytahovat nechtělo, takže jsem zaimprovizovala, vytáhla kousek plastové folie, počmárala obyčejným dětským zeleným fixem, cákla na to trošku vody a ve výsledné kaluži jsem vymáchala papír. A až jsem vše utřela a uklidila, tak jsem zjistila, že jsem to ani nevyfotila :) Jako není to nic moc, ale účel to plní :) Holt Gabka a její fleky to nejsou :) Bohužel se mi to nedařilo vyfotit, tak snad je to vidět. V reálu je to teda hezky zelené a celkem syté.
Když flek zaschl, prskla jsem na to ještě pár černých kapiček a otiskla jsem nad nadpis razítko. 


Pak už jsem jen nalepila kartičku na korpus přáníčka. Tady jsem zase zjistila, že se naše laserovka moc dobře neumí poprat s kartonem a když jsem přejížděla po kartičce rukou, abych jí vyrovnala a přilepila, začal se mi nápis smazávat (jakoby tam nedržel dobře zapečený toner).
Začala jsem vystřihávat kuřata. Myslela jsem, že už jsem za ty roky ve vystřihávání mini věcí zběhlá, dokonce mě nezaskočí ani minimininehtíky na minimalíčkách našeho prcka, ale tady jsem teda slušně nadávala. A protože mě mimino u stříhání bedlivě pozorovalo, spojila jsem to s výchovou a recitovala jsem u toho Hrubínovo Kuřátko a obilí, které jsem prokládala upřímným popisem toho, jak moc se mi "daří" :) :) No, snad ty výrazy pak neuslyšíme jako první slovo :D Když jsem se zdárně prostříhala až do konce, kuřata jsem nalepila na otisk razítka, dodělala pár drobností černým fixem, tam, kde se mi "smazala" část nadpisu jsem ho fixem opravila a konečně bylo hotovo.


Příští rok se ale zase moc ráda vrátím k mojí tolik milované, už historické, sadě slepiček od Artemia!



3 komentáře:

  1. Ahoj, můžu poprosit o typy na pěkné fonty ? Pořídím word a jdu na to... vypadají přáníčka luxusně, kuřátka také mám a využila jsem je zejména se sportovními razítky. Děkuji Adéla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě jsem zapomněla doplnit, že také posílám přání. Nejčastěji svatební a k narození miminek, hodně se mi osvědčilo je lepit na dárky. Ale asi jsme také ta výjimka, protože k nám už přání nechodí.

      Vymazat
  2. Ekulko jako vždy dokonalé...:-)a vtipné k tomu.

    OdpovědětVymazat